KOMUNITA
REZERVACE
Jak se z dítěte stává narcis: průvodce pro rodiče
Narcismus u dětí vzniká kombinací citlivého temperamentu, nevhodného či nekonzistentního prostředí a naučených obran. U některých dětí ho posiluje i přehnané nadhodnocování místo vřelé, realistické podpory. Tento průvodce vám pomůže rozpoznat varovné signály a najít cestu k vyvážené výchově.
Příběh malého Tomáška
Představte si malého Tomáška. Je mu pět a právě rozbil maminčin oblíbený hrnek. Maminka se na něj podívá, povzdechne si a řekne: „Ty jsi ale nešika. Tatínek měl pravdu, jsi přesně jako jeho rodina – samá katastrofa."
Tomášek stojí uprostřed střepů a cítí, jak se v něm něco láme. Ne hrnek – ten je rozbitý. Láme se jeho důvěra, že je milován takový, jaký je.
Jak vznikají obranné mechanismy
Jedna scéna z dítěte narcistu neudělá. Když se však podobné situace opakují měsíce a roky, dítě se učí tvrdším obranám. Začíná si budovat neprodyšný štít kolem svého křehkého srdce.
U části dětí z toho vyrostou výrazné narcistické rysy, u menší části až narcistická porucha osobnosti. Klíčové je pochopit, že nejde o vrozenou „zlou povahu", ale o naučenou strategii přežití v náročném prostředí.
Co je to narcismus a jak se projevuje?
Silná potřeba obdivu
Neustálé hledání pozornosti a potvrzení od okolí
Nízká tolerance kritiky
Dramatické reakce i na drobné připomínky
Slabší empatie
Obtíže s porozuměním pocitům druhých
U dětí mluvíme o spektrech: od běžné sebestřednosti, která k vývoji patří, až po rigidní vzorec, jenž zásadně narušuje vztahy a fungování. Klinická diagnóza patří do rukou odborníků.
Zdravé sebevědomí vs. narcismus
Zdravé sebevědomí
  • Zná své silné i slabé stránky
  • Dokáže přijmout hranice
  • Umí se učit z chyb
  • Reaguje přiměřeně na zpětnou vazbu
Narcistické rysy
  • Křehké, přeceňované „já"
  • Potřeba být výjimečný/á
  • Útěk před studem či selháním
  • Požadavky na speciální zacházení
7 varovných signálů narcistického chování
1
Středobod pozornosti
Silná potřeba být středem pozornosti a zklamání či hněv, když se to nedaří
2
Nesnášenlivost kritiky
Dramatická reakce i na drobné připomínky nebo konstruktivní zpětnou vazbu
3
Znehodnocování druhých
Tendence říkat „On nic neumí" a zveličovat vlastní zásluhy na úkor ostatních
4
Selektivní empatie
Rozumí vlastním potřebám, hůř však nese frustraci a bolest druhých
Další varovné signály
1
Vyhýbání se zodpovědnosti
Hraní „na oběť" či „na hrdinu" podle situace; obtížné přijetí vlastní viny
2
Nestabilní vztahy
Rychlé střídání idealizace a znehodnocení; rozdělování lidí na „dobré" a „špatné"
3
Odmítání hranic
Přesvědčení, že „pravidla pro mě neplatí" a potřeba speciálního zacházení

Samotný výskyt jednoho rysu nic neznamená. Důležité je, jak často se objevuje, jak je silný a zda dítě dokáže chování po korekci upravit.
Klíčové příčiny vzniku narcismu
Narcismus nevzniká ze dne na den. Je výsledkem dlouhodobých vzorců v rodinném prostředí, které dítě postupně internalizuje jako způsob, jak se ve světě orientovat a chránit se před bolestí.
Vliv „studeného" odchovu
„Nebreč, nic se neděje." „Jsi přecitlivělý/á." „Proč nejsi jako bratr?"
Když jsou emoce dlouhodobě bagatelizované nebo zneplatňované, dítě si přestává věřit vlastním pocitům. Aby zakrylo stud a zranitelnost, vybuduje si tvrdší fasádu – často grandiózní, někdy pasivně agresivní.
Zneplatňování vytváří v dítěti hlubokou nejistotu o tom, zda jsou jeho potřeby a pocity oprávnené. Postupně se učí je potlačovat nebo maskovat.
Paradox přehnané chvály
Na opačném konci škály stojí rodičovské nadhodnocování. Když je dítě systematicky stavěno „nad ostatní" a chválou se nahrazuje reálná zpětná vazba, učí se očekávat speciální status.
Tato cesta posiluje spíše grandiózní, okázalý narcismus. Dítě si začíne myslet, že je výjimečné, ale toto přesvědčení stojí na křehkých základech.

Zdravá chvála se zaměřuje na úsilí a konkrétní pokrok, ne na globální hodnocení typu „Jsi nejlepší".
Role narcistických rodičů
Fascinace dítětem
Období nadšení a idealizace
Kritika a nezájem
Náhlé ochlazení a odmítání
Zmatené dítě
Neví, co má očekávat
Snaha o nápravu
Výkon, poslušnost nebo opozice
Opakovaná nejistota je živnou půdou pro nestabilní sebepojetí a vztahové strategie, které vypadají sebejistě, ale jsou křehké.
Teorie citové vazby: nejistota jako společný jmenovatel
Bezpečná vazba
„Když potřebuju, dospělý přijde. Když chci zkoumat, pustí mě."
Nejistá vazba
Prostředí plné výkyvů a nepredvídatelnosti
Naučené obrany
Zdánlivá soběstačnost, nedůvěra ve druhé
Genetika, temperament a prostředí
Některé dispozice související s narcismem mají dědičnou složku. Temperament (např. vyšší citlivost, impulzivita) může riziko zvýšit i snížit. O výsledku však rozhoduje interakce s prostředím.
Kvalitní vztahová výživa dokáže „zranitelné karty" odehrát ve prospěch dítěte. Nejde o verdikt, ale o skládanku možností.
Jak předejít rozvoji narcistických rysů
Prevence narcistických rysů spočívá v budování zdravého, realistického sebevědomí a kvalitních vztahů. Klíčem je vyvážená výchova, která kombinuje vřelost s jasně stanovenými hranicemi.
Budování zdravého sebevědomí
Chvalte konkrétní úsilí
Místo „Jsi nejlepší" řekněte „Vidím, jak ses snažil/a"
Učte, že chybovat je v pořádku
Chyby jsou příležitostí k učení, ne katastrofou
Poskytujte realistickou zpětnou vazbu
Kombinujte vřelost s pravdivým hodnocením

Realistická zpětná vazba + vřelost = pevnější jádro osobnosti
Učení empatie a respektu
Zastavte se u emocí: „Vidím, že tě to naštvalo. Co myslíš, jak je teď sestře?" Tvořte situace spolupráce, ne jen soutěže.
Empatie je jako sval, který sílí tréninkem. Děti potřebují vidět, jak vypadá zájem o druhé, a mít příležitost si to vyzkoušet v bezpečném prostředí.
  • Pojmenujte emoce svých i cizích
  • Modelujte empatické chování
  • Podporujte kooperativní hry
  • Oslavujte laskavost k druhým
Nastavení hranic a zodpovědnost
„Ne, nemůžeš praštit sestru. Ano, můžeš říct, jak tě to štve, a zkusit to vyřešit se mnou."
Jasné hranice
Spravedlivá pravidla platí pro všechny – včetně dospělých
Přijetí důsledků
Učte děti nést odpovědnost za své činy
Možnost nápravy
Ukažte, jak se dají věci opravit a vztahy uzdravit
Hranice nejsou zdi, ale ploty – poskytují bezpečí a strukturu, přitom umožňují růst.
Vliv moderní doby: sociální sítě
Rizika digitálního věku
  • Zvýšený důraz na výkon a „lajky"
  • Nerealistické srovnávání s druhými
  • Instant gratifikace vs. dlouhodobé úsilí
  • Povrchní vztahy místo hlubokých vazeb
Mediální výchova
  • Rozlišování mezi pózou a realitou
  • Rozpoznávání vlastní hodnoty mimo algoritmy
  • Nastavení zdravých limitů
  • Diskuze o tom, co děti vidí online

Děti potřebují pomoc s pochopením, proč je srovnávání na sociálních sítích ošidné.
Kdy vyhledat odbornou pomoc?
Časté vyhrocené konflikty
Dítě nezvládá základní sociální interakce s vrstevníky i dospělými
Nulová tolerance frustrace
Dramatické reakce na jakékoli překážky nebo neúspěchy
Ignorování hranic
Systematické odmítání pravidel a autorit bez ohledu na důsledky
Neúspěšné korekce
Běžné výchovné postupy nepomáhají a situace se zhoršuje
Kontaktujte školního psychologa, dětského terapeuta nebo rodinného poradce. Včasná podpora chrání dítě i celý rodinný systém.
Čas na sebereflexi a růst
Otázky k zamyšlení
Které věty z vašeho dětství ve vás stále rezonují? V jakých situacích reagujete na své děti „jako vaši rodiče"? Kdy naposledy jste svému dítěti řekli: „Je v pořádku cítit se takhle" a opravdu to mysleli?
Týdenní mini-cvičení
Každý večer si položte otázku: „Cítilo se dnes moje dítě viděné, slyšené a přijaté?" Pokud ne, zítra udělejte malou opravu. Dokonalost není cíl. Stačí být „dost dobrý/á" a umět se omluvit.
Pamatujte: Opravy jsou silnější než dokonalost. Vaše ochota růst a učit se je tím nejcennějším darem pro vaše dítě.
Udělejte první krok ke zdravějším vztahům
Jste připraveni na změnu?
Každá cesta začíná prvním krokem. Objednejte si nezávaznou úvodní vstupní pohovor a zjistěte, jak vám mohu pomoci.
Kontaktní údaje
Miroslav Sázovský
Vztahový a párový kouč
Telefon: +420 725 888 927
Email: mirek@evolucevztahu.cz
IČO: 74723821
Jsem zakladatelem: